Kaštánkový den

Kaštánkový den

Naše kaštánková školka má dvě třídy, žlutou a zelenou, jako jsou na jaře kaštánkové lupínky a pupínky. Když přijdeme svlékáme se ve své šatně. Scházíme se ve žluté třídě, je větší a prostornější. Maminkám zamáváme a jdeme na to.

Čekají nás hračky. Můžeme si vybrat sami, nebo se zapojit do rozehrané hry s kamarádem. Někdy nám poradí paní učitelka, požádáme jí a jdeme do víru her. Starší děti mají možnost si s pomocí paní učitelky „napsat úkoly“ z časopisu KULIFERDA. O půl osmé je nás plná třída, tak se rozloučíme a odcházíme každý do své třídy.

Po osmé hodině, kdy nám paní školnice připraví svačinky, se můžeme nasvačit. Umýt ruce před jídlem je velmi důležité. Sami si prostřeme a načepujeme vlažný ovocný čaj nebo filtrovanou vodu. Toho si můžeme nalít kolik chceme po celé dopoledne. Větší děti si namažou pečivo samy. Po jídle si prostírání utřeme, odneseme talířek do kuchyňky a jdeme si zase hrát nebo vyrábět. Některé děti vyrábí a teprve potom jdou svačit. Jak kdo chce, jak kdo potřebuje.

“Zazvoní nám zvoneček, už je hraní koneček…” zazpívá paní učitela, to znamená konec her, úklid hraček a pomáhání menším dětem, jsme přece všichni kamarádi. A třída musí být pěkná!

“Hezký kroužek uděláme, protože se rádi máme.” zpíváme všichni a komunikační kroužek je raz dva. V něm si sedneme “na turka”, pěkně zkřížíme nožky, postupně se všichni pohladíme a popřejeme si hezký den. Řekneme si, co se nám dnes líbilo, pochválíme, ale i vysvětlíme dětem, které se nechovaly podle našich pravidel, jak se mají polepšit. Počítáme děti – chlapce a děvčata, říkáme si dny v týdnu, učíme se o přírodě, o zvířátkách, barvy… Povídáme si zajímavosti.

A hurá ven!!! Snažíme se oblékat sami, někteří umí i zavazovat tkaničky. Služba chodí na vycházce první, nosí bezpečnostní vesty, abychom byli vidět i z daleka. Chodíme na kopec “Hosák”, do lesa, na nádraží, do “Kouzelného lesa”. Učíme se chodit v zástupu, za ruce, nepředbíhat, dodržovat mezery, dávat pozor na okolo jedoucí auta. Vše je pro naši bezpečnost.
Jezdíme i do divadla v Jihlavě, a proto musíme znát pravidla silničního provozu.

Při pobytu venku máme i volnou chvilku kdy si hrajeme, honíme se, tvoříme z přírodnin. Když jsme na školní zahradě, tak budujeme z písku, hrajeme si v domečku, běháme, využíváme průlezek nebo malujeme na chodník. Ale i zde musíme dodržovat pravidla – nestrkat se, nehádat, nebrat kamarádovi hračky, poslechnout paní učitelky.
V zimě jezdíme na „školkovském kopci“ nebo na „Hosáku“ na lopatách nebo na sáňkách. To musíme být ještě opatrnější. Když prší a nebo je velký mráz a my nemůžeme jít ven, tak paní učitelky vymyslí náhradní program – tanečky, cvičení, zpívání u klavíru nebo pohádky na videu.
Po návratu do MŠ se převlékáme, dojdeme si na WC, umyjeme se.

Služba připraví talíře, lžíce i příbory. Polévku nalévá paní učitelka  a pro druhé jídlo si jdeme za paní školnicí do výdejny. Když je něco dobrého, můžeme si jít přidat. Po jídle služba utře prostírání, starší děti zvedají židličky. Už jsou siláci.

Jdeme do ložnice, kde děti, co chodí domů po obědě kreslí, prohlíží knížky a trochu pomáhají se svlékáním a oblékáním do pyžamek naším malým kamarádům. Paní učitelka nám čte pohádku, pak si zazpíváme něco milého, aby se nám pěkně spalo. Starší děti odpočívají na „patře“. Po odpočinku mohou s paní učitelkou dělat „úkoly“, kreslit nebo si modelovat či prohlížet knížky a potichounku čekat, až se naši mladší kamarádi vyspí.

“Maková zrníčka spadla nám na víčka, sluníčko se směje, do postýlky hřeje, už můžeme vstávat, už si můžem hrát!” zazpívá paní učitelka s dětmi, které nespí a je tu vstávání. Oblékneme se, upravíme postýlky a hybaj na svačinku. Pak si stavíme, doděláváme výrobky, cvičíme a nebo si jen tak povídáme.

A už jsou tu maminky nebo tatínkové, babičky, dědečkové,… Podáme ruku při loučení a hurá domů.

Zítra nás čeká další “Kaštánkový den”.